Číslo a jeho historie
Architekt a myslitel Paul Jacques Grillo napsal v roce 1960:
"Svět kolem nás je svět čísel, která znamenají život a harmonii. Jsou uspořádány geometrií obrazců, které spolu navzájem souvisejí podle vznešeného řádu, do dynamické symetrie."
Tato myšlenka vystihuje jednu z nejhlubších otázek lidského poznání:
Vymysleli jsme matematiku — nebo jsme ji objevili?
Když pozorujeme svět kolem sebe, nacházíme matematiku všude:
-
pravidelné dráhy planet
-
symetrii krystalů
-
spirály rostlin
-
proporce lidského těla
-
rytmus hudby a vibrací
Tyto struktury existovaly dávno před člověkem. Čísla tedy nejsou lidským výtvorem v tom smyslu, že bychom je vytvořili z ničeho — spíše jsme postupně odhalovali zákony, které jsou součástí samotné reality.
Matematika je jazyk, kterým je příroda organizována.
Už nejstarší civilizace chápaly čísla jako něco víc než nástroj počítání.
Pro Pythagoras a jeho školu byla čísla principem existence. Věřili, že: "Vše je číslo."
Číslo pro ně znamenalo řád, proporci a harmonii — základní strukturu vesmíru.
Podobně filozof Plato považoval matematiku za most mezi viditelným světem a světem idejí, tedy hlubší realitou, která stojí za hmotou.
Starověké tradice tak často spojovaly matematiku, kosmologii, hudbu i psychologii do jednoho celku. To, co dnes vnímáme jako oddělené obory, bylo kdysi chápáno jako různé projevy jednoho univerzálního principu.
Moderní věda potvrzuje fascinující skutečnost:
matematické rovnice dokážou popsat přírodu s mimořádnou přesností.
Fyzikální zákony, struktura prostoru, elektromagnetismus i kvantová fyzika — to vše je vyjádřeno matematikou. Zdá se, že vesmír je "psán" matematickým jazykem.
To vede mnoho vědců i filozofů k závěru, že matematika není náhodný lidský konstrukt, ale základní vlastnost reality.
Matematika je pravděpodobně jediný jazyk, na kterém se může shodnout celé lidstvo bez ohledu na kulturu nebo dobu. Rovnice platí stejně dnes jako před tisíci lety — a stejně by platily i kdekoliv ve vesmíru.
Čísla tak představují most:
-
mezi člověkem a přírodou
-
mezi myslí a hmotou
-
mezi poznáním a existencí
